I přes doposud nerealizovanou výstavbu plaveckého stadionu je rozpočet města Písku v současných měsících pod velkým tlakem. Po zjednodušených politických názorech na výstavbu nového bazénu v Písku musíme vzít v potaz i důležitou otázku ekonomickou.

Již březnové zasedání zastupitelstva ukázalo, že tento i další roky budou pro rozpočet města krizové. Zastupitelé města schválili na svém jednání materiál, který o 33 milionů korun zvyšuje plánované výdaje na platbu energií. Nárůst se týká provozovaných a zřizovaných organizací a sportovišť města, vyjma škol.

V dubnu, o měsíc později, zastupitelé schválili dalších 12 milionů korun pro své zřizované školy, a to opět z důvodu zvyšování cen energií. Jen pro tento rok tedy město vydá za energie o 45 milionů korun více, než dlouhodobě plánovalo.

Tato částka samozřejmě dopadá velmi negativně na plánový rozpočet města. O 45 milionů korun tak nejen tento rok, ale zřejmě i roky další, klesne částka, se kterou město počítalo na svůj rozvoj a investice. Tento fakt napjatého rozpočtu téměř okamžitě pocítili někteří předsedové osadních výborů města, kteří byli seznámeni s informací, že během následujících let nebude do jednotlivých částí města poskytnuta žádná významná částka na investice, jen na nutné opravy a udržování.

Současná situace tak není příznivá pro občany, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení vlivem vysokých úrokových sazeb úvěrů, ale i výrazným prodražením stavebního materiálu. Situace není příznivá ani pro občany, kteří měli na spořících účtech naspořeny prostředky a vysokou inflací dochází k jejich reálné degradaci. Koneckonců situace není příznivá rozpočtově ani pro město Písek.

Město Písek má na účtech přes 500 milionů korun, dále má 250 milionů korun závazků a jistin úvěrů. Padesát procent volných finančních prostředků jsou tak cizí zdroje, ne naše vlastní prostředky. Byť město má úroky nižší, splátky těchto úvěrů a další mimořádné výdaje se negativně promítají do hospodaření města v tomto i následujících letech. Tedy i tyto desítky milionů korun ročně ve formě splátek úvěrů sníží možnost investovat do našeho města v podobě rekonstrukcí ulic, oprav budov a škol nebo kýženou výstavbu parkovacích domů, sportovní haly i případnou výstavbu bazénu.

Příjmy města jsou z více než poloviny závislé na rozpočtovém určení daní a jejich přerozdělování, dále na transferech ze státního rozpočtu, příjmech nedaňových a kapitálových. Příjmy města Písku postupně stoupají, ale jejich růst v následujících letech zcela určitě nebude dosahovat částek, o které se nám nyní zvyšují platby za energie, práci a materiál, o které se prodražuje výstavba nových staveb. Rozpočet tak bude pod silným, i politickým tlakem.

Vysoká inflace, která byla v úvodu z větší části do naší republiky „dovezena“ formou zvýšení cen energií a paliv, se v posledních měsících kombinuje s „vlastní“ nezodpovědnou vládní fiskální politikou. Během dvou let jsme pustili do oběhu v České republice bilion korun navíc. To bylo pro uplynulé roky naprosto nemyslitelné, dluhy státu se meziročně pohybovaly v desítkách miliard. Těchto tisíc miliard korun bude stát rozpočet státu cca 50 miliard ročně navíc. 50 kilometrů dálnic ročně jen za obsluhu dluhu, tedy platbu úroků, ne za jeho splácení.

Napjatá situace ve světě zdražuje stavební materiály mnohdy o více než 50 %, zdražují opravy, výstavba. Ve stavebnictví, jako v dalších odvětvích, bude sílit tlak na zvyšování mezd a s tím bude souviset rozvoj a výstavba i v našem městě. Pokud jsme kdysi kompletně rekonstruovali ulice za 30 milionů korun, výše zmíněný mix cen materiálů a práce bude zvedat průměrnou cenu na milionů padesát. Ostatně tento trend je zřejmý u výstavby domova pro seniory v Sovově ulici, kde cena výstavby bude nakonec přes 200 milionů korun oproti původně plánovaným 100 milionům.

Nyní tak můžeme zhodnotit, že město v mnoha ohledech zaspalo. Desetiletím hádek o bazénu nám chybí zrekonstruované mnohé vytížené ulice, jako je Erbenova, Žižkova, Jeronýmova, Topělecká, Strakonická, Družstevní a další. Nenechme se také mýlit. V uplynulých letech v některých ulicích došlo k položení nových povrchů, ale sítě pod zemí zůstávají desítky let staré. Brzy si tak formou havárií řeknou o své místo v rozpočtu.

Nemáme opravené a zateplené všechny kulturní a sportovní objekty, nemáme dokončený důležitý plán rozvoje města a možnost výstavby nových bytů, kterých je ve městě dlouhodobě nedostatek a tlačí tak ceny v Písku na úroveň krajských měst.

Pokud chce stále město ve střednědobém výhledu investovat do plánované rekonstrukce centra města, do výstavby parkovacích domů, protipovodňových opatření, rekonstrukce ulic a chodníků, pak na výstavbu nového bazénu dle mého názoru nemá a nebude mít peníze. Naopak výstavbou bazénu za více než půl miliardy se další investice a rozvoj města na další dekádu zcela zastaví.

Město Písek a odpovědní zástupci tak musí vážit každý krok, mít jasné priority a neřídit se slepě hesly rychlé výstavby bazénu, pokud se okolo nich výrazně změnila hospodářská situace. Veřejné rozpočty a jejich správa jsou složitější, než se nám snaží někteří namluvit. Kombinace příjmů, výdajů, investic, úvěrů a hospodářské situace vyžaduje v následujících letech racionální uvažování, odbornost a odvahu činit zodpovědné kroky.

Josef Soumar
předseda finančního výboru města Písku
zastupitel města Písku a Jihočeského kraje